Pravé africké Safari

Minule jsme vám ukázali začátek naší cesty a vzali vás do hlavního města Nairobi na místa, která jsme tam navštívili. Pokud jste ještě tento článek nečetli, doporučujeme se k němu vrátit.

Cesta letadlem s výhledem na stádo

Výlet na safari - to je něco, co bych přála zažít na vlastní oči každému, kdo má jakýkoliv vztah k přírodě nebo zvířatům, alespoň jednou v životě.

Ráno jsme odletěli z Nairobi a já už se nemohla dočkat, jaké to vlastně bude. Létání v oblibě moc nemám, na tož v tak malém, jak já s oblibou říkám, “papírovém” letadle. Uklidňovala mě pouze myšlenka, že let potrvá jen 40 minut a nebudeme moc vysoko ve vzduchu. Shora jsem začala pozorovat, jak se pode mnou shlukují stáda různých zvířat, ale i přes ne úplně velkou výšku nebylo možné přesně poznat která. I přesto byl ten pohled na celou krajinu naprosto vzrušující. Nemohla jsem se dočkat až z letadla vystoupím a konečně to vše uvidím pořádně zblízka.

Letadlo nás vysadilo v buši Maasai Mara, kde na nás čekal místní masajský řidič jménem Joseph, který nás odvezl do nedalekého kempu. Masajové jsou tradiční africká etnická skupina obývající rozlehlé oblasti mezi Keňou a Tanzánií. Joseph má v této rezervaci na starost vyjížďky na safari, které probíhají 2x denně.

Cesta trvala necelou hodinu a já byla natolik nadšená, že jsem Josepha stále dokola prosila, aby mi někde zastavil a já si mohla vyfotit přírodu a zvířata. Píšu zvířata, protože to bylo tak daleko, že jsem ani nepoznala o jaký druh se jedná. To bylo samozřejmě naivní a hrozně zbytečné :-) Později jsem se za to Josephovi omluvila, ale bral to s velkým úsměvem, rozhodně jsem prý nebyla první. Takže ponaučení pro příště, určitě si stačí počkat, ke zvířatům se v průběhu času dostanete opravdu velmi blízko, nerušeně a vše si můžete velmi detailně zdokumentovat. Dejte na mě a ušetříte si další hodinu promazávání fotek, protože na tomto místě můžete mít plnou paměť ihned.


Kemp a spaní ve stanu

Na safari máte na výběr z mnoha kempů kde můžete nocovat. My jsme se řídili doporučením od našeho bratrance, který toto překrásné místo v minulosti už navštívil. Po příjezdu nás vítal milý keňan Paul, který nás provedl po celém pozemku a vysvětlil nám všechna bezpečnostní pravidla. Jelikož se kemp nachází přímo uprostřed safari, obklopený řekou Mara, je zapotřebí se uvnitř rezervace pohybovat pouze v doprovodu Masaje, který to tam zná jako místní úplně nejlépe. Nás měl na starost Jackson, se kterým jsme si vytvořili velmi dobrý vztah. Ten nás pak každý den i večer doprovázel všude kam jsme chtěli jít. 

V kempu se nachází 10 stanů, které jsou od sebe dostatečně vzdálené na to, aby každý host měl své vlastní soukromí. Z mých předchozích kempovacích pokusů jsem si to představovala trochu jinak. Tady jsem ale byla mile ohromena tím co vše vám takový safari stan může poskytnout za komfort. Uvnitř najdete úplně vše, je tu ložnice, koupelna a také  nemůže chybět venkovní sprcha, abyste měli možnost poslouchat zvuky přírody tak jak nejblíž ji můžete být. Dokonce tak blízko, že se mi při koupeli vybavilo, jak mi předchozí den Jackson vyprávěl o zdejších hroších, kteří si celý den běžně lebedí v nedaleké řece Mara, ale umí vyšplhat až na břeh do předzahrádky přímo ke stanu. No a když mi došlo že náš úplně krajní stan je od řeky pouze nějakých 15 metrů, tak si dokážete představit mojí reakci.


Snídaně na safari s výhledem na stádo slonů

Vyjížďky probíhají 2x denně, to proto, abychom mohli co nejvíce času strávit pozorováním přírody a viděli, jak věci na Zemi skutečně fungují. Bohužel jsme tady u nás doma v Evropě velmi odstřihnutí od reálného chodu naší planety a proto vám chci touto cestou ukázat, jak dokáže být úžasná. Dalo by se pozorovat hodiny, jak se zvířata klidně pohybují v otevřené přírodě, ve svém přirozeném prostředí které patří pouze jim a my jsme tu jenom jejich návštěvníci. Viděli jsme opravdu téměř vše co divoká Afrika umí nabídnout, od hrochů a gepardů, přes zebry, žirafy početné tlupy hyen. Dokonce jsme se s obrovskou dávku štěstí ocitli také nedaleko celé lví rodiny, která si jen tak v klidu odpočívala ve vysoké trávě. To je zážitek, který se při každé vyjížďce jen tak nepoštěstí.

Poslední den jsme se s Josephem domluvili na naší rozlučkovou vyjížďku vyjet už okolo 6. hodiny ranní, abychom zachytili východ slunce a slyšeli, jak se buš probouzí. Po asi třech hodinách cesty v podstatě do středu rezervace, mě Joseph trochu zaskočil, když z ničeho nic zastavil a říkal, že je tohle je to pravé místo pro snídani. Přemýšlela jsem jestli si dělá legraci, ale smích mě přešel ve chvíli, kdy začal z auta vytahovat rozkládací stůl a židličky se slovy ať se posadíme venku. Řeknu vám, to bušení srdce bylo obrovské, protože jsem myslela, že jíst budeme samozřejmě v autě, ale přesto jsem mu věřila, protože určitě ví co dělá. Nakonec to byla moje nejlepší snídaně v životě, u které jsem mohla pozorovat stádo slonů a impaly pobíhající všude kolem. S Josephem jsme se dali do řeči a vyprávěl nám o své rodině, o životě v Keni, ale taky o škole, kterou musel několik let studovat, aby se mohl stát průvodcem safari, no a nakonec hlavně o tom, jaké to je být pravým Masajem.

Právě tohle nás extrémně zaujalo a protože jsme mu kladli tolik otázek, tak nám nakonec nabídl, jestli se s ním nechceme přímo do jeho vesnice podívat. A přesně tam vás vezmeme při našem dalším vyprávění, do pravé masajské vesnice.

Zpět do obchodu